Maškova 3      CZ 182 53 Praha 8 – Kobylisy      tel: +420 234 221 371      e-mail: cmku@cmku.cz

Vítejte na stránkách ČMKU

Vážení přátelé,

srdečně Vás vítáme na oficiálních stránkách Českomoravské kynologické unie. Mimo základních informací, týkajících se např. podmínek pro získání našich šampionátů nebo kontaktů, na kterých Vám rádi zodpovíme případné dotazy, zde najdete stručnou historii české kynologie a také krátké seznámení s našimi národními FCI uznanými i neuznanými plemeny. K dispozici je i přehled v České republice pořádaných výstav psů. Nejen na nich, ale i na ostatních kynologických akcích Vás rádi v České republice přivítáme a doufáme, že se Vám u nás bude líbit.

Lubomír Široký
president CMKU

DUO Cacib Brno
Nitra 2016 1
klatovy
Intercanis
choďáci

Důležitá upozornění a tiskové zprávy

7.4. 2016 Nesmyslná informace

Internet snese asi leccos. Do kategorie smutných věcí patří v poslední době kolující zpráva. Týká se novely Veterinárního zákona a uvádí se v ní, že byl schválen nový paragraf říkající že: „Jatečná zvířata pes a kočka, s výjimkou jedinců mladších 3 měsíců, mohou být poražena, jsou-li jejich maso a orgány určeny pouze pro spotřebu v domácnosti (domácí porážka). Toto maso a orgány nepodléhají veterinárnímu vyšetření, nestanoví-li krajská veterinární správa se zřetelem k nákazové situaci jinak.“ Autor to možná považoval za dobrý vtip, ale leckomu se to příliš úsměvné nezdá, nad uvedenými informacemi mu přebíhá mráz po zádech a začne lehce pochybovat, zda není opravdu možné, aby se u nás něco podobného schválilo. Vzhledem k množícím se dotazům je určitě třeba konstatovat, že se jedná o tak zvaný HOAX, tedy falešnou poplašnou zprávu a že nic takového schváleno nebylo.
Vladimíra Tichá
2.11. 2015 Oblastní a krajské výstavy od r. 2017

Dle rozhodnutí předsednictva ČMKU ze dne 22.10.2015 budou pro rok 2017 zrušeny krajské a oblastní výstavy, na které bude v r. 2016 přihlášeno méně než 150 psů. Dále budou zrušeny krajské a oblastní výstavy pořádané chovatelskými kluby, na kterých se vystavují plemena pořadatelským klubem nezastřešená.
22.6. 2015 ZÁPIS DO SPOLKOVÉHO REJSTŘÍKU

V příloze naleznete základní pokyny pro převod občanských sdružení a dalších subjektů do spolkového rejstříku.

Připojený soubor
http://https://or.justice.cz/ias/ui/soudy
28.4. 2015 Karty čekatelství a titulů

Zásoby kartiček čekatelství a titulů, které byly zdarma k dispozici na sekretariátu ČMKU, jsou již částečně rozebrány. K dispozici již nejsou: CAC, CAJC, CACT.
Kontaktní osoby klubů a členské subjekty obdržely matrice pro tisk kartiček. Pokud klub matrice neobdržel, může si je vyžádat na e-mailu fialova@cmku.cz
Ivana Jarošová
29.3. 2015 XIII.VALNÁ HROMADA ČESKOMORAVSKÉ KYNOLOGICKÉ UNIE

V sobotu 28. března 2015 proběhla v TOP hotelu Praha v pořadí již třináctá valná hromada ČMKU. Delegáty čekala velmi důležitá rozhodnutí. Na pořadu jednání byla změna právní formy ČMKU ze sdružení právnických osob na spolek a následné přijetí nových stanov. Oba uvedené návrhy byly požadovanou většinou hlasů přijaty. Dalším důležitým bodem programu byla volba předsednictva ČMKU a DR ČMKU. V následujícím období bude předsednictvo ČMKU pracovat ve složení: Lubomír Široký (předseda) Jan Kubeš (místopředseda), Miroslav Václavík (místopředseda) a členové Jana Kudrnáčová, Iveta Nováková, Jiří Janda, Miroslav Kašpar, Pavel Pletka a Otakar Vondrouš. DR byla zvolena následovně : Milan Krinke (předseda), Helena Matějeková (místopředsedkyně) a členové Petra Márová, Radim Fiala a Petr Kalaš. Na pořadu jednání byly i tradiční zprávy o činnosti ČMKU, materiály zaslané jednotlivými členskými subjekty a diskuze. Usnesení z XIII. VH bude ve stanovami daném termínu zveřejněno na webu ČMKU. Pravdou je, že tato valná hromada byla v historii ČMKU valnou hromadou nejklidnější a poděkování za to zaslouží všichni delegáti. Staronovému vedení ČMKU i DR je třeba pogratulovat ke zvolení a popřát úspěch v jejich činnosti a ať se problémy, které budou řešit, týkají opravdu chovu psů, nikoliv problematických mezilidských vztahů.
Vladimíra Tichá
11.1. 2015 Šampion šampionů 2014

V TOP hotelu Praha se dne 10.ledna konala Soutěž Šampion šampionů 2014. Atmosféra mezi vystavovateli byla příjemná,diváci své favority povzbuzovali bouřlivě a ve finále se sešla desítka opravdu nádherných psů. Ve velké konkurenci se vítězem soutěže stal pes plemene saluki KHYRISMA ANISTANA AVATAR AT YARAN. Ušlechtilý a elegantní pes si titul Šampion šampionů 2014 opravdu zaslouží. Druhé místo obsadil novofundlandský pes OVER THE TOP KING OF HELLULAND. Třetí místo v soutěž pak patří dandie dinmont teriérovi CAESAR AMABILISDANDIE.
Vladimíra Tichá


Fotografie nejlepších psů jsou zařazeny v Galerii
10.12. 2014 Přečetli jsme za Vás

TISKOVÁ ZPRÁVA 9. 12. 2014

Stop „množírnám“?
Dokud obce nebudou mít přehled o chovaných psech na svém katastrálním území, těžko lze identifikovat nelegální obchodníky se štěňaty a spolu s místně příslušným finančním úřadem dosáhnout toho, aby dodržovali i podmínky stanovené veterinární legislativou.
Z veterinárního zákona vyplývá, že každý chovatel musí svého psa od 3 do 6 měsíců stáří nechat vakcinovat proti vzteklině. A jelikož musí být každý pes obci hlášen a musí za něj být placeny poplatky, mělo by být v zájmu každé obce, aby si na to dohlédla.
Celá řada nelegálních obchodníků, tzv. množitelů, se maskuje, že jde o zájmový chov. A do zájmových chovů orgán státního veterinárního dozoru nemá právo za normálních okolností vstupovat. Jedině tehdy, když obdrží podnět, že existuje podezření, že v tomto chovu dochází nebo může docházet k týrání chovaných zvířat. V takovém případě vždy Policie ČR, většinou ve spolupráci s místně příslušnou krajskou veterinární správou, popřípadě Městskou veterinární správou v Praze, provedou místní šetření. Tady to je však podobné jako s týranými dětmi; když nikdo nic nevidí, neslyší a neoznámí, těžko lze očekávat nápravu.
Druhá věc pak je, že tyto orgány, kromě případného zjištění nevhodného chovu či týrání mohou podat podnět místně příslušnému finančnímu úřadu, aby prověřil, zda dotyčný subjekt ze svého podnikání platí daně. Tudy vede cesta. Je třeba rozlišit dvě věci, a to, zda jde o týrání, anebo, což s věcí může souviset, nejde také o nelegální podnikání nebo neplacení daní. Proto je nutná spolupráce obcí, finančního úřadu, policie, popřípadě Státní veterinární správy.
Státní veterinární správa rozhodně vítá snahy zřídit povinnou registraci chovaných psů, což by usnadnilo práci jak obcím, tak finančnímu úřadu, policii i veterinárním lékařům. A navíc by to pomohlo i majitelům, když se pejsek ztratí, zaběhne se, či je odcizen. Na případné legislativě k centrální evidenci psů se bude Státní veterinární správa podílet.
V ČR existují legální a registrovaní obchodníci, popřípadě komerční chovatelé psů, kteří splňují podmínky dané veterinárními předpisy, kteří jsou pod veterinárním dozorem. A ti by neměli být „házeni do jednoho pytle“ s těmi nelegálními, kteří nabízejí štěňata „nedohledatelně“ na internetu, zvířata předávají mimo místa „chovu“, a u kterých se nový majitel v případě problémů nedomůže ničeho.
Apelujeme na zájemce o štěňata, aby si na takové pseudoobchodníky dali pozor a při koupi zvířete vždy požadovali kontakt s chovatelem, chtěli poznat rodiče štěněte a zjistili si co nejvíce o daném chovu.
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS
Další informace z oblasti Státní veterinární správy lze získat na internetových stránkách SVS: www.svscr.cz.
13.11. 2014 Jak to bude s novými pet pasy?

TISKOVÁ ZPRÁVA 13. 12. 2014
Razítko do psího pasu?
Naštěstí až do takových podrobností cestování psů, koček a fretek po EU neřeší ani nové nařízení upravující od 29. 12. 20014 pasy pro zájmová zvířata. Tato záležitost sice není přímo předmětem státního veterinárního dozoru, nicméně uvádíme některé změny, a co se od nich očekává.
Nové pasy, které budou soukromí veterinární lékaři vydávat od konce prosince pro zájmová zvířata, se kterými majitelé hodlají cestovat po EU, budou obsahovat prakticky stejné rubriky jako dosud. Hlavní změnou je však toto:
Došlo ke snížení počtu kolonek pro uvedení majitele ze tří na dvě, a majitel bude povinen údaje v pase, vyplněné veterinárním lékařem, stvrdit svým podpisem.
První strana s identifikací zvířete (tj. stránka s uvedeným číslem mikročipu nebo tetování) bude po vepsání údajů přelepena samolepící fólií, aby nebylo možné přepisovat nebo přelepovat identifikačního čísla zvířete. Tím se zamezí možné záměny identity zvířete a sníží se tak riziko podvodného jednání.
A ještě přibyly kolonky pro uvedení kontaktních údajů soukromého veterinárního lékaře, který pas vystavil.
Tyto úpravy samozřejmě pas o něco prodraží, o pár desetikorun, takže majitele zvířat to příliš nepostihne. EU se rozhodla vylepšit pasy nejen proto, aby se znesnadnilo falšování, ale měly by také poskytovat cestujícím větší komfort.
Takže pozor, od 29. 12. 2014 se vydávají jenom nové pasy. Je třeba ale dodat, že pasy vydané před tímto datem nepozbývají platnosti! Nejde o žádnou výměnu dokladů, kterou by musel každý majitel pejska, kočičky či fretky neprodleně provést.
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS
Další informace z oblasti Státní veterinární správy lze získat na internetových stránkách SVS: www.svscr.cz.
17.9. 2014 Přečetli jsme za Vás- konečně někdo zakročil proti množírnám psů

TISKOVÁ ZPRÁVA 17. 9. 2014

Stop množírnám!
Ne tak často se podaří postihnout tzv. množírnu psů. Nyní se to povedlo v Praze.
Jak je obtížné prokázat týrání v tzv. množírně psů, kde jsou zvířata chována v neodpovídajících podmínkách, přičemž se tito „podnikatelé“ tváří jako „zájmový chov“, o tom by mohli pohovořit mnozí pracovníci státního veterinárního dozoru. Ostatně se tomuto tématu letos věnoval zvláštní seminář v Senátu.
V uplynulém týdnu (v pátek 12. 9.) provedli inspektoři Městské veterinární správy v Praze kontrolu chovatelských podmínek psů na základě obdrženého podnětu, a to na adrese chovatelky z Prahy Běchovic, v chovné stanici, kde chovají psy plemena Bishonek a Boloňský psík v prostorách rodinného domu. Chovaná zvířata byla „špinavá a zapáchající“. Dle stěžovatele šlo při nákupu štěněte o „nevšední zážitek“.
Majitelka a chovatelka nebyla předem o kontrole informována, aby mohly být podmínky chovu posouzeny objektivně. Vzhledem k tomu, že i přes poučení podle zák. č. 255/2014 odmítla inspektory vpustit na pozemek, byla kontaktována Policie ČR a úřad městské části Praha Běchovice, který rovněž před týdnem obdržel podnět. Policie se dostavila na místo asi za ? hodiny. Po jejím příjezdu chovatelka dovolila inspektorům vstup na pozemek, trvala však na přítomnosti policie.
Při vstupu do domu bylo zjištěno, že zde ve 3 oddělených místnostech chová 30 psů. Kontakt jednotlivých skupin zvířat byl zamezen pletivovými zábranami. V jedné místnosti se nacházely dvě kojící feny, každá umístěna v samostatné kleci spolu s 8 cca 3 týdenními štěňaty. V klecích nebyly k dispozici nádoby s vodou, nacházely se zde pouze misky s vlhčenými granulemi. Tuto skutečnost chovatelka zdůvodňovala tím, že nádobu s vodou by zvířata vylila. Ve druhé místnosti se nacházelo volně 13 psů a jedna klec se dvěma štěňaty do 3 měsíců stáří. V kleci rovněž chyběly nádoby s vodou a nebylo k dispozici ani vlhčené krmení. Ve třetí místnosti se volně nacházelo 7 dospělých psů.
Chovatelka inspektorům vytkla, že kontrolu předem neoznámili, že přišli nevhod zrovna v době před venčením psů a úklidem chovných prostor. Na podlaze byly zjevné šmouhy po výkalech, lepkavost podlahy a specifický zápach jasně ukazovaly na přítomnost zaschlé moči. Chovatelka připouštěla možnou přítomnost moče, vzhledem k počtu zvířat, čemuž se údajně nedá předejít. Inspektoři konstatovali, že intenzita přítomného zápachu není otázkou, či výsledkem počínání zvířat z daného dne. Prostory byly výrazně prosyceny rozkládajícími se složkami moče a výkalů, obuv se k podlaze lepila a sliznice návštěvníků byly podrážděny až ke kašli a slzení. Srst zvířat byla značně zanedbaná (nemytá, nečesaná, zacuchaná, nestříhaná, zapáchající).
Na výzvu inspektorů, aby chovatelka předložila očkovací průkazy 20 dospělých psů, uvedla, že jsou uloženy u soukromého veterinárního lékaře, který pečuje o její psy. Ten to však popřel. Později, při čtení protokolu, chovatelka uvedla, že očkovací průkazy nemůže najít.
Po chovatelce byl dále vyžádán živnostenský list. Uvedla, že žádný nevlastní. Nepředložila ani evidenci o prodeji zvířat.
Tím, že chovatelka neprokázala platnou vakcinaci proti vzteklině u 20 psů, jak ukládá veterinární zákon, dopustila se přestupku podle § 71 odst. 1 písm. a) tohoto zákona, a vzhledem k dalším zjištěným pochybením zahájila Městská veterinární správa v Praze s chovatelkou správní řízení za účelem uložení pokuty.
Za neposkytnutí vody za účelem stálého přístupu kojícím matkám a dvěma starším štěňatům (porušení § 4 odst. písm. 1 c) bod 1 zák. č. 246/1992 Sb., (zákon na ochranu zvířat proti týrání), za nevyhovující zoohygienické podmínky (přítomnost rozkládající se moči, zbytky výkalů – nedostatečný a nepravidelný úklid) a zanedbání péče o zvířata (nevyčesávaná, nestříhaná a nemytá srst), čímž došlo k porušení ustanovení § 13 odst. 1 a zák. č. 246/1992 Sb., Městská veterinární správa v Praze podá podnět k úřadu městské části Praha-Běchovice k projednání přestupku podle § 22 odst. 1 písm. m) zák. č.246/1992 Sb. společně s návrhem na opatření ke snížení počtu chovaných zvířat dle ustanovení § 28a odst. 1 písm. b) zák. č. 246/1992 Sb.
Doufejme, že zmíněný případ nebude na dlouho jediným prokázaným, doloženým a postiženým případem.
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS
Další informace z oblasti Státní veterinární správy lze získat na internetových stránkách SVS: www.svscr.cz.
1.4. 2014 Upozornění

FCI přijalo z hlediska vystavovatelů příjemné opatření. Nadále nebude zasílat potvrzení čekatelství CACIB, ale majitelé úspěšných psů si je budou moci stáhnout a vytisknout ze stránek FCI. Vše najdete na www.fci.be v rubrice Results. Zařazeny jsou výstavy od roku 2009 a vše je celkem jednoduché a přehledné. K dispozici jsou tedy i výsledky výstav, z kterých FCI CACIB již potvrzovalo.
Vladimíra Tichá
25.2. 2014 Šampion šampionů 2013 - video

Sestřih z Šampiona šampionů 2013 naleznete zde:

http://www.youtube.com/edit?o=U&video_id=x1WGNcXjpYI
27.1. 2014 Přečetli jsme za vás

Není phishing jako fishing
Jde o tzv. „phishing“ neboli podvod, na který mohou narazit zájemci o koupi či záchranu zvířat z neutěšených podmínek. Cílem takovéhoto „podnikání“ je vymámit z naivního zákazníka peníze.
Dosud bylo o phishingu, tedy podvodných mailech,  hlavně slyšet v bankovnictví, kdy se podvodníci snažili z klientů  vylákat přístupová hesla k účtům.
Můžeme nyní uvést i příklad veterinární, se kterým se svěřila jedna slečna, která se nechala nachytat a objednala si podle „obrázku“ na internetu bengálskou kočku, avšak jak se ukázalo, byla to kočka pouze „virtuální“. Inzerovaná nabídka vypadala, že je z Belgie. Ovšem na kontakt dotyčné se ozvaly „Marocké aerolinie“ s tím, že jde o kotě, které je v karanténě na letišti v Bristolu, a nejprve je nutné zaplatit za přepravní box a poté i za karanténu, jinak kotě z letiště dál nepustí. Adresa byla nápadně podobná mailu zmíněného letiště. A to kotě prý pochází z Kamerunu. Nebýt této trochu moc složité pohádky, jistě by se našel člověk, který by zaplatil. Pozor na podobné praktiky! A zejména na inzeráty nabízející všemožná exotická zvířata, mimo jiné například opice. Takovéto obchodování není jednoduché a je třeba vzít v potaz platné předpisy i podmínky dané CITES (úmluvou o obchodování s chráněnými živočichy). Zvířata ve skutečnosti k případnému kupci nikdy nedorazí, pokud vůbec existují. Takové inzeráty jsou snadno rozpoznatelné – zvířata jsou nabízena za podezřele nízké částky a čeština v nich nebývá korektní, vznikají totiž strojovými překlady, ale ani na to se nedá spoléhat.
Kdo touží po domácím zvířátku, třeba i kočičce, nechť se raději obrátí na českého chovatele, popřípadě na útulek. Platí to i v případě dobře myšlené záchrany psů ze zemí, kde je špatná nákazová situace, kdy, bohužel, hrozí zavlečení vztekliny do ČR. U nás se toto pro člověka smrtelné onemocnění vyskytlo v roce 2002 (u divokých lišek) a od roku 2004 jsme uznáni za zemi prostou této nákazy. I v naší republice se přece najde řada případů, kdy je možné zvíře zachránit. Stačí navštívit jakýkoli útulek, prakticky všechny jsou plné.
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS
28.11. 2013 Přečetli jsme za Vás

Au! Aujeszkyho choroba
Je na místě se bát se psem v lese? Ano, pokud bude dotyčný volně pobíhat, popřípadě štvát zvěř, musí majitel počítat s možným postihem.
Pokud jde o možné riziko nákazy výše zmíněnou Aujeszkyho (ACH) chorobou, týká se riziko zejména psů loveckých, kteří se mohou dostat do kontaktu s divokými prasaty. Právě ta, černá zvěř, jsou rezervoárem viru této choroby.
Jelikož je každý rok několik loveckých psů, zpravidla v průběhu honů, infikováno a následně uhyne, nemoc totiž není léčitelná, odpovídáme v této souvislosti na řadu dotazů. Proto shrňme, o jaké onemocnění jde, a jaká jsou skutečná rizika.
Na počátku je třeba připomenout, že v chovech domácích prasat u nás se s Aujeszkyho chorobou nesetkáváme díky ozdravovacímu programu, který byl v ČR ukončen již v roce 1987 a od roku 1988 jsme podle kritérií Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE) považováni za zemi prostou ACH a při vstupu ČR do EU tento statut v roce 2004 potvrdila i Evropská Komise přiznáním dodatečných garancí a statutu země úředně prosté ACH v chovech prasat.
Aujeszkyho choroba (ACH), nebo též Pseudorabies (pseudovzteklina) je infekční virové onemocnění, které poprvé popsal v roce 1902 profesor Aujeszky v Maďarsku u skotu. Tato choroba je rozšířená prakticky po celém světě. Rezervoárem této nákazy jsou prasata, která jako jediná tuto nákazu přežívají.
Původcem ACH je herpesvirus, který napadá nervovou soustavu a dýchací ústrojí. V zevním prostředí (pH 5 – 9) je poměrně odolný. Při zrání jatečného masa nelze tedy počítat s bezpečnou inaktivací viru. Jatečné maso uchovávané při 4 ?C může obsahovat virus 5 – 7 měsíců, v plicích se virus při pokojové teplotě udrží 6 týdnů, v moči při 4 ?C několik měsíců, v hnoji však nepřežívá více jak 2 – 3 dny. Na seně, slámě, obilninách, dřevě a jiných předmětech přežívá virus v zimě (-8 ?C) 15 – 40 dní, na jaře (16 ?C) a v létě (24 ?C) 5 – 15 dní.
Rezervoárem viru ACH jsou prasata, která jsou k viru vnímavá. Pomnožení viru v organismu prasat nemusejí doprovázet klinické příznaky. Čím jsou prasata při infekci mladší, tím výrazněji u nich onemocnění probíhá. U dospělých prasat proto může onemocnění probíhat nenápadně, bez výrazných klinických příznaků. Existují i latentní infekce kdy virus přežívá v gangliích velkých hlavových nervů. Prasata jsou zdrojem infekce pro ostatní druhy zvířat, u kterých nemocnění vždy končí smrtí. Jde především o skot, ovce, kozy, psy, kočky a kožešinová zvířata. Přirozený výskyt ACH u koní je poměrně vzácný a u ptáků zatím nebyl pozorován. Z volně žijících zvířat se ACH vyskytla u potkanů, myší, lišek, divočáků, srn, jelenů, medvědů a zajíců. Člověk není k infekci vnímavý.
Klinické příznaky jsou velmi různorodé a závisí na druhu zvířete a na jeho stáří. U prasat se onemocnění projevuje především příznaky postižení centrální nervové soustavy (CNS), dýchacího systému a potraty. U dalších druhů zvířat postihuje CNS, které se projevuje nesnesitelným svěděním. Podle těchto příznaků se můžeme setkat i s označením této nákazy jako „ďábelské svědění“.
Aujeszkyho choroba v ČR
Poslední případ ACH v chovu prasat byl v ČR zaznamenán v roce 2003 u smíšeného malochovu ve Středočeském kraji. V chovu byly 4 prasnice, 10 selat a 11 prasat ve výkrmu. Dále bylo na farmě ustájeno 38 ks hovězího dobytka a 9 ks ovcí různých kategorií. Chovatel byl myslivec a v listopadu 2003 vyvrhoval a zpracovával uloveného divočáka na farmě. Pozitivní prasnice měla přístup k místu tohoto zpracování a prostřednictvím kontaminovaného prostředí došlo k přenosu infekce.
Od té doby se u nás provádí sérologické vyšetření ulovených divočáků. Z dosavadních výsledků je zřejmé, že se ACH v populaci divokých prasat vyskytuje plošně na celém území ČR a pozitivních je zhruba 30 %. To znamená, že v průměru každý třetí divočák přišel do styku s virem a má protilátky. Protože se však jedná o herpesvirovou nákazu, která je charakteristická možností latence, je velmi obtížné definovat množství vylučovatelů viru. Toto může mít vztah i k jiným faktorů, jako je počasí (mrazy), porod, stres apod.
Podobná situace je například v sousedním Rakousku, kde v letech 2005, 2008 a 2010 zaznamenali přenos nákazy z divokých prasat na lovecké psy po kontaktu s infikovanými tkáněmi. V roce 2010 tam došlo k úhynu 4 psů. Klinické příznaky se dostavily za 3 až 5 dnů po infekci, nemoc trvala 16 - 48 hodin a posledních 6 - 12 hodin byla zvířata v kómatu.
Léčení ACH se neprovádí. Vakcinace je jedinou možností jak se bránit proti této nákaze. Byla úspěšně použita při likvidaci této nákazy v chovech prasat. Po ukončení ozdravovacího programu v roce 1987 byla vakcinace zakázána.
S ohledem na sporadické případy onemocnění loveckých psů se v poslední době diskutuje o možnosti preventivní vakcinace. V legislativě EU se v souvislosti s ACH a zákazem vakcinace hovoří pouze o prasatech. Nicméně by vakcinace loveckých psů mohla být velice efektivním preventivním opatřením. V minulosti bylo učiněno několik pokusů použít pro psy inaktivovanou vakcínu určenou pro prasata. Zkušenosti s touto vakcinací jsou však negativní, protože postvakcinační reakce vedly až k úhynům. Výzkumy pokračují. V současné době na trhu EU není dostupná vakcína pro vakcinaci psů.
Riziko infekce psa není tak velké, avšak vyloučit ho nelze, zejména nepodaří-li se zabránit přímému kontaktu s prasetem, které vylučuje virus. Hlavní prevence je omezit kontakt psů s divokými prasaty a nekrmit psy syrovým masem či vnitřnostmi z divočáka.
I majitele se psy „na procházce“ by se v přírodě měli pohybovat po cestách a měli by psy mít na vodítku, aby předešli možnému kontaktu s divokými prasaty. Ostatně pohyb psů bez vodítka je v honitbách zapovězen, a to nejen z důvodů případného nakažení Aujeszkyho chorobou, ale zejména z důvodů rušení zvěře i možného pytláctví.
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS
Další informace z oblasti Státní veterinární správy lze získat na internetových stránkách SVS: www.svscr.cz.
13.11. 2013 INFORMACE Z FCI

Otázky týkající se chovatelů a rozhodčích
Generální sekretariát FCI by rád připomněl, že chovatelé a FCI rozhodčí jsou pod vedením národních kynologických organizací a nikoliv pod FCI. Chovatelé a rozhodčí nemají přímou vazbu na FCI (členy FCI jsou národní kynologické organizace, nikoli chovatelé a rozhodčí). Národní kynologické organizace jsou jedinými orgány oprávněnými přijímat veškerá rozhodnutí týkající se chovatelů a rozhodčích. Proto připomínáme, abyste jakékoli žádosti týkající se chovatelů a/nebo rozhodčích zasílali národní kynologické organizaci/organizacím, ke které dotazovaný chovatel nebo rozhodčí náleží. Děkujeme za pochopení.

Dotazy na sekretariát FCI od soukromých osob
Generální sekretariát FCI by rád připomněl, že personál FCI není oprávněn odpovídat na otázky od soukromých osob, ale pouze na otázky národních kynologických organizací (NCO), jelikož tyto jsou členy FCI, zatímco soukromé osoby nejsou (jsou členy NCO). Všechny otázky by měly být zaslány národní kynologické organizaci, pod kterou tyto osoby spadají a která se následně obrátí na generální sekretariát FCI s dotazem, bude-li to nezbytné. V každém případě vám NCO poskytne vám odpovídající oficiální odpověď.
Kontaktní údaje všech členů FCI jsou k dispozici na internetových stránkách FCI.
6.3. 2013 Návrh zákona o regulaci chovu bojových plemen psů v ČR

Kynologické veřejnosti určitě neušlo, že se opět objevila snaha vytvořit "zákon na psy". Návrh podal dr.Rath a vláda jej označila za "populistický" a 27.2.2013 jej zamítla. Opírala se při tom o názor příslušných ministerstev, jejichž stanoviska byla nečekaně shodná a jednoznačně negativní. Trochu zásluh je možné v této oblasti připsat i ČMKU. Byli jsme požádáni o odborný názor a naše připomínky byly použity. Podobně na tom byla i Komora veterinárních lékařů. Rozhodnutí vlády bylo potěšující, ale jeho odůvodnění na tiskové konferenci trochu rozesmutnilo majitele, chovatele a příznivce kokšpanělů. Zaznělo v něm totiž, že kokři figurují v čele statistik poranění člověka psem. Skutečnost je trochu jiná, kokršpanělé na tom jsou podobně, jako ostatní plemena a naopak největší problémy jsou okolo kříženců. Připomenout je asi třeba, že i v chovu anglických a amerických kokršpanělů platí stejná pravidla jako u jiných plemen a že agresivní psi jsou z chovu vylučováni a kokr za agresivní plemeno považován není. Při odůvodňování zamítnutí zákona se přítomní novináři viditelně bavili.Největší rekaci vyvola informace o tom, jak vláda debatovala o definici pojmu "český voříšek".
Vladimíra Tichá
17.12. 2012 Přečetli jsme za Vás

Se psy pozor v lese na kontakty s divokými prasaty
Státní veterinární správa již několikrát upozorňovala myslivce, aby počítali s rizikem, že se jejich pes může od černé zvěře nakazit Aujezskyho chorobou.
A právě tento týden diagnostikoval Státní veterinární ústav Olomouc případ Aujezskyho choroby u psa ze Severní Moravy. Jednalo se o sedmiletého amerického stafordšírského teriéra, který počátkem prosince na naháňce divokých prasat přišel do styku s divočáky. Po provedené pitvě zvířete byl virus následně potvrzen molekulárně genetickými metodami.
Aujeszkyho choroba je celosvětově rozšířené virové onemocnění prasat, ale i dalších zvířat. V Evropě i přes výraznou snahu dosud nedošlo v celé řadě států k eliminaci této nákazy. V ČR byl ozdravovací program na Aujeszkyho chorobu ukončen v roce 1987 a od roku 2004 má ČR statut země prosté Auzjeszkyho choroby u domácích prasat. Prase divoké je však i v ČR dále hostitelem a zároveň rezervoár viru. Tato virová infekce postihuje nervový aparát a respirační trakt, má vysokou mortalitu, zejména u selat. Aujeszkyho chorobou se mohou od prasat nakazit i další druhy zvířat, u kterých onemocnění končí vždy úhynem, léčba není možná. U psů onemocnění imituje infekci vzteklinou. Vakcinace v současné době neexistuje. Člověk není k infekci vnímavý.
V červenci 2011 vydala Státní veterinární správa pokyn k zahájení sledování Aujeszkyho choroby u prasete divokého v ČR. Do pololetí letošního roku bylo sérologicky na průkaz protilátek vyšetřeno zhruba 4,5 tisíce vzorků divočáků a z toho bylo 34 % pozitivních. Referenční laboratoří pro Aujezskyho chorobu je pro Českou republiku Státní veterinární ústav Olomouc.
V současné době představují pozitivní divočáci riziko především pro lovecké psy, kteří při lovu přicházejí s černou zvěří do přímého kontaktu. Velmi ostražití musejí být také zemědělci chovající prasata, aby nedošlo k zavlečení nákazy do chovu domácích prasat. Státní veterinární správa i soukromí veterinární lékaři nákazovou situaci sledují a jsou v kontaktu s myslivci, kynology a zemědělci, které o rizicích informují.
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS
Další informace z oblasti Státní veterinární správy lze získat na internetových stránkách SVS: www.svscr.cz.
15.6. 2012 Upozornění plemenné knihy

Plemenná kniha upozorňuje majitele importovaných psů, že čip nebo tetování dovezeného jedince musí být uvedeno v průkaze původu (viz Mezinárodní chovatelský řád FCI, bod 18). Importované jedince, kteří nemají v průkaze původu toto označení uvedeno, nemůže plemenná kniha zaregistrovat.
Ivana Jarošová
22.2. 2012 Přečetli jsme za Vás

TISKOVÁ ZPRÁVA 21. 2. 2012
Vzteklina stále „hrozí“ (mimo ČR)
V uplynulém týdnu se sešli v Dolnom Kubíně (SR) zástupci státních veterinárních správ ČR, Slovenska, Polska a soukromých veterinárních lékařů na konferenci věnované tlumení vztekliny.
Česká republika je prostá vztekliny, poslední výskyt u lišek byl zaznamenán v roce 2002 a od roku 2004 jsme byli uznáni Mezinárodním úřadem pro nákazy zvířat (OIE) za zemi prostou. Stálo to velké úsilí, kdy se plošně vakcinovaly populace volně žijících zvířat, zejména lišek. Vakcinace probíhala 20 let od jara roku 1989 do podzimu roku 2009 a do terénu bylo za toto území rozmístěno 32,5 miliónů dávek vakcíny. Situaci stále monitorujeme a v roce 2011 bylo na vzteklinu s negativním výsledkem vyšetřeno 3 416 lišek.
Stejně jsou na tom se vzteklinou u zvířat naši sousedé v Německu, Rakousku a na Slovensku. V Polsku je situace horší, zde stále vakcinují a vzteklina se zde vyskytuje a to dokonce i u skotu, ovcí a koz. Obdobná situace jako v Polsku je i na Ukrajině a proto slovenští kolegové vakcinují v pásmu podél hranic s těmito zeměmi. V oblasti okolo českých hranic v tuto chvíli bezprostřední nebezpečí nehrozí. Výskyt zjistili v roce 2011 nejblíže ve vzdálenosti 150 km od českých hranic. Abychom byli dostatečné informování, máme s polskými veterináři dohodu, že nám měsíčně hlásí výskyt vztekliny. Pokud by se vzteklina přiblížila k českým hranicím, jsme připraveni po projednání s Ministerstvem zemědělství vakcinovat v rizikových oblastech, např. oblast Beskyd a koordinovat vakcinaci se slovenskými kolegy.
Jak je patrné, v Česku se vztekliny bát nemusíme, nicméně se vzteklinou musejí na svých cestách počítat zejména cestující se psy, povinná vakcinace je oprávněná. A je dobré, aby se nechal očkovat i cestovatel, pouští-li se na taková místa jako je Asie, Indie, Jižní Amerika, jižní Afrika, severní Afrika, ale i Egypt či Turecko, Balkán nebo Ukrajina. A nebezpečí vztekliny nehrozí pouze od psů, malých šelem, ale třeba i od opic, koní, netopýrů a hlodavců. Nebezpečí hrozí při každém poranění neznámým zvířetem v této oblasti, protože k vylučování viru dochází slinami již 3 – 4 dny před projevem klinických příznaků. A protože vzteklina je po propuknutí neléčitelné onemocnění končící vždy smrtí, je zde na místě velká obezřetnost.
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS
Další informace z oblasti Státní veterinární správy lze získat na internetových stránkách SVS: www.svscr.cz.
9.1. 2012 Přečetli jsme za Vás

STÁTNÍ VETERINÁRNÍ SPRÁVA
Slezská 7, 120 56 Praha 2, tel. tiskový mluvčí: 227 010 154, fax: 227 010 190,
e-mail: j.duben@svscr.cz; web: http://www.svscr.cz.

TISKOVÁ ZPRÁVA 6. 1. 2012

Jak za hranice se zvířaty v roce 2012
Bude to letos jiné? Mění se nějaké povinnosti pro ty, kdo v letošním roce hodlají vyrazit na cesty se svými zvířecími miláčky? Bude to jednodušší.
Základním požadavkem je vakcinovat cestujícího psa, kočku, ale i fretku proti vzteklině. Již v loňském roce platilo, že od poloviny roku 2011 bylo pro cestování po EU nutné označit zvíře nikoli tetováním, jako tomu bylo do té doby, ale pouze čipem. Pro "cestovně starší" zvířata platí, že pokud byla tetovaná před 3. červnem 2011 a tetovací číslo je stále jasně čitelné, mohou se zvířata pohybovat ještě bez čipu. Avšak pozor, některé evropské země (Velká Británie, Irsko, Malta, Chorvatsko) uznávají jen identifikaci čipem.
I letos platí, že pes či kočka anebo fretka musejí mít pas, kde je absolutně nutné potvrzení o platném očkování proti vzteklině (vydá a potvrdí schválený soukromý veterinární lékař). První očkování proti vzteklině musí zvíře mít, jakmile dosáhne stáří tří měsíců.
Velkou novinkou je, že Velká Británie, Irsko, Malta a Švédsko již nepožadují potvrzení z EU schválené laboratoře o účinnosti vakcinace proti vzteklině vyšetřením hladiny protilátek.
Navíc pro pohyb v EU není od 1. ledna nutné již zvířata před cestou ošetřit proti klíšťatům. Ošetření před vstupem na své území prostředkem proti echinokokóze s účinnou látkou praziquantel požaduje pouze u psů Velká Británie, Irsko, Malta a Finsko. Toto ošetření musí mít provedeno nově v rozmezí 120 až 24 hodin před vstupem. Švédsko od požadavku na toto ošetření úplně upustilo.
Při cestě do třetích zemí je třeba mít pas pro malá zvířata (s potvrzením o vakcinaci proti vzteklině), který může být zkontrolován při návratu na území EU. A vždy, a na to pozor, je třeba splnit veterinární podmínky pro vstup do dané nečlenské země, proto je vždy dobré se dotázat zastupitelského úřadu dotyčné země na podmínky.
Určitě není na škodu nechat psa očkovat i proti leptospiróze či parvoviróze, popřípadě proti lymeské borrelióze, a to bez ohledu, zda majitel se psem hodlá vycestovat, či nikoli.
V letošním roce je cestování po EU se zvířecími miláčky zase o něco jednodušší.
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS
Další informace z oblasti Státní veterinární správy lze získat na internetových stránkách SVS: www.svscr.cz.
12.9. 2011 Důležitá informace- Změna nařízení (ES) č.998/2003 o veterinárních podmínká

Důležitá informace- Změna nařízení (ES) č.998/2003 o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu

Od 1.ledna 2012 nebude při cestě do Velké Británie, Irska, Švédska a na Maltu z ostatních států EU již nebude nutné serologické vyšetření krve na stanovení hladiny protilátek proti vzteklině. Velká Británie, Irsko a Malta budou požadovat identifikační označení zvířete čipem, pas a platnou vakcinaci proti vzteklině. Identifikační označení psa musí být provedeno před vakcinací. Otázka ošetření proti zevním a vnitřním parazitům (echinokokóza, klíšťata), bude upřesněna. V případě Švédska bude požadováno identifikační označení psa čipem. Pokud je čitelné, bude tolerováno i tetování, pouze ale v případě, že bylo provedeno před 3.7.2011. Dále bude požadován pas a platná vakcinace proti vzteklině. I tady platí, že identifikační označení psa musí být provedeno před vakcinací. Ošetření proti echinokokóze nebude při cestě do Švédska požadováno. Bližší informace jsou k dispozici na stránkách Státní veterinární správy.
Vladimíra Tichá
24.8. 2011 Vzteklina

STÁTNÍ VETERINÁRNÍ SPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY
Slezská 7, 120 56 Praha 2, tel. tiskový mluvčí: 227 010 154, fax: 227 010 190,
e-mail: j.duben@svscr.cz; web: http://www.svscr.cz.

TISKOVÁ ZPRÁVA 22. 8. 2011

Vzteklina je stále ve světě problémem
Naši chovatelé, kteří cestují se svými psy za hranice, a to zejména mimo EU, dobře vědí o riziku vztekliny. Řada států se stále potýká s problémem vztekliny, a proto i v našem veterinárním zákoně platí povinnost chovatele zajistit, aby byli psi, jakož i lišky a jezevci držení v zajetí ve stáří od 3 – 6 měsíců očkováni proti vzteklině a poté byli podle doby účinnosti předchozí použité vakcíny přeočkováni. Délku trvání imunity po vakcinaci a termín další vakcinace sdělí veterinární lékař. Pohybuje se zpravidla v rozmezí 1 – 3 let.
I turisté by si ale měli uvědomit, že reálné nakažení vzteklinou na ně číhá v Turecku, na Balkáně, v severní Africe, v Egyptě, ale i v asijských zemích. Jelikož jde opravdu o smrtelné onemocnění, není dobré toto nebezpečí brát na lehkou váhu. Aby se toto riziko minimalizovalo, lze i u lidí provádět v současné době očkování, které musí být provedené v dostatečné době před odjezdem do zahraničí tak, aby se stihla vytvořit imunita.
Mezinárodní úřad pro zdraví zvířat (OIE) je si toho velmi dobře vědom a vyhlašuje celosvětový program na tlumení vztekliny. Ten spočívá především ve snaze důsledně uplatňovat očkování vnímavých zvířat. Ve svém aktuálním vyjádření OIE konstatuje, že každých deset minut někdo ve světě na vzteklinu zemře. Uvádí se doložitelných 55 000 úmrtí lidí ročně, s tím, že skutečné číslo může být o hodně vyšší. Na 99 % případů je způsobeno pokousáním infikovaným psy, ale třeba i opicemi. Vzteklina způsobuje více úmrtí, než jakékoliv jiné infekční onemocnění. Ohrožené jsou zejména děti, ale i turisté.
Doporučení je postupovat tak, jako v těch evropských zemích, které se se vzteklinou již vypořádaly - vakcinace vnímavých zvířat, tj. psů samozřejmě, ale i zvířat, které jsou rezervoárem nákazy, v Evropě jsou to nejčastěji lišky. Velice problematické jsou pak v některých zemích populace zdivočelých pouličních psů a koček, které představují velké riziko pro obyvatelstvo i pro případné turisty.
V ČR je riziko vztekliny v současné době malé, poslední případ byl zaznamenán právě u lišek v dubnu 2002, za zemi prostou nákazy jsme byli OIE uznáni v roce 2004 a od roku 2010 už orálně nevakcinuje divoké lišky, a to díky dobré nákazové situaci nejen u nás ale i v okolních státech. Pokud dojde k pokousání, je chovatel povinen zajistit, aby bylo zvíře, které poranilo člověka, veterinárně vyšetřeno. Zpravidla se toto klinické vyšetření provádí 1. a 5. den po pokousání, a to i v případech, že bylo zvíře řádně vakcinováno.
Proto považujeme za vhodné připomenout všem chovatelům psů zákonnou povinnost vakcinovat psy ve stáří 3 – 6 měsíců a pak je pravidelně přeočkovávat. Při cestování do rizikových oblastí pak doporučujeme zvážit vakcinaci proti vzteklině a konzultovat možnosti vakcinace s humánním lékařem. Po pokousání neznámým zvířetem v zahraničí je nutné ihned po návratu vyhledat odbornou lékařskou pomoc.
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR
10.8. 2011 Ještě jednou o čipování

Všichni psi v ČR čip mít nemusejí
Samozřejmě by to byl ideální stav, aby každý pes u nás byl označen čipem, ale žádný zákon to nenařizuje. Obce toto označování podporují a poskytují i na takovéto označení příspěvek, nicméně zatím to povinné není.
Ovšem povinné je to při vycestování z ČR do jiného členského státu EU.
Jelikož se zdá, že některým chovatelům stále nejsou jasné některé skutečnosti, opakujeme, že ten, kdo vycestuje z ČR do jiné země EU se psem po 3. 7., musí mít psa označeného pouze čipem, (přičemž Evropská Komise posléze upřesnila, že bude nadále akceptováno tetování, které bylo provedeno před 3. 7. 2011).
Na svých webových stránkách Komise totiž uvádí výklad, že zvířata tetovaná do 3. 7. 2011 nemusejí být navíc očipovaná, a to za podmínky, že tetování je dobře čitelné. Jelikož v řadě členských zemí nebyla interpretace platnosti a podmínek nařízení jednoznačná, vydala Komise toto stanovisko:„Po 3. 7. 2011 se musí psi označovat pouze čipem, ale u těch, kteří byli tetováni do tohoto data, není nutné dodatečně aplikovat čip za podmínky, že je tetování dostatečně čitelné“.
I když je možné za zmíněné podmínky psy cestující z ČR do ostatních zemí EU nečipovat, jistě neudělá chybu ten, kdo tak učiní. Dost možná předejde nedorozumění, ke kterému by mohlo dojít při kontrole odpovídajícím orgánem v případě, že by tetování posoudil jako špatně čitelné. Ostatně výhody čipu jsou nesporné, mimo jiné je například snadná identifikace kdyby se pes ztratil. Lze tedy doporučit nechat si psa takto označit, i když s nimi za hranice chovatel nezamíří.
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR
Další informace z oblasti Státní veterinární správy lze získat na internetových stránkách SVS ČR: www.svscr.cz.
13.3. 2011 Záruční doba 24 měsíců

V posledním týdnu se v médiích objevila informace o novele Občanského zákoníku, konkrétně § 620, bod (1) v kterém je uvedeno že „ Při prodeji spotřebního zboží je záruční doba 24 měsíců.“ Tato změna vyvolala u chovatelů psů obavu z toho, že bude uplatňována i v případě prodeje psů obecně a štěňat zvláště. Podle názoru právníků ale není situace tak závažná, jak se na první pohled zdá. Zárukou v případě prodeje zvířat se zabývá mimo uvedeného §620 i § 599 (1) který říká že „Vady musí kupující uplatnit u prodávajícího bez zbytečného odkladu. Práva z odpovědnosti za vady se může kupující domáhat u soudu, jen jestliže vady vytkl nejpozději do šesti měsíců, jde-li o vady krmiv, do tří týdnů a jde-li o vady zvířat, do šesti týdnů od převzetí věci.“ Ve hře je i otázka toho, zda se pes dá pojmově zařadit mezi spotřební zboží a také to, že pokud mají chovatelé psů na svoji činnost živnost, nespadá do kategorie prodeje zvířat, ale do kategorie chov zvířat. Tolik krátké vysvětlení. Počítat je ale třeba s tím, že právo vykládat zákon má pouze soud a že pokud by v případě psů někdo dvouletou záruku uplatňoval, konečně rozhodnutí bude příslušet soudu.
Vladimíra Tichá
9.3. 2011 Přečetli jsme za Vás

Cestování 2011
Asi je to dlouhou a studenou zimou, že se již lidé těší na dovolenou a dotazují se, zda je něco nového v předpisech pro cestování se zvířecími miláčky.
Asi nic zásadního, stále je základním požadavkem vakcinovat cestujícího psa, kočku, ale i fretku proti vzteklině. Ale nové je přece jen něco, to, o čem jsme již několikrát informovali, že pro cestování po EU je nutné označit zvíře nikoli tetováním, jako tomu bylo dosud, ale od července pouze čipem. Od července tedy lze cestovat jen s očipovaným zvířetem!
Takže i letos platí, že pes či kočka anebo fretka musejí mít pas, kde je absolutně nutné potvrzení o platném očkování proti vzteklině (vydá a potvrdí schválený soukromý veterinární lékař). První očkování proti vzteklině musí zvíře mít jakmile dosáhne stáří tří měsíců.
Velká Británie, Irsko, Malta a Švédsko požadují potvrzení z EU schválené laboratoře (v Praze) o účinnosti vakcinace proti vzteklině. Do Británie, Irska a na Maltu je potřeba toto vyšetření mít 6 měsíců předem (měsíc po očkování a 6 měsíců před vstupem na území jmenovaných států). Švédsko požaduje vyšetření hladiny protilátek proti vzteklině provedené minimálně 120 dní po očkování proti vzteklině.
Británie, Irsko, Malta, a Kypr navíc požadují, aby byli pes, kočka nebo fretka 24 až 48 hodin před vstupem ošetřeni prostředkem proti echinokokóze a proti klíšťatům. Švédsko požaduje ošetření proti echinokóze maximálně 10 dní před vstupem, Finsko maximálně 30 dní před vstupem. Vše aplikuje na požádání soukromý veterinární lékař. Podrobnosti na www.svscr.cz.
Při cestě do nečlenských zemí je třeba mít pas pro malá zvířata při návratu na území EU. Navíc pak je třeba splnit veterinární podmínky pro vstup do dané nečlenské země, proto je vždy je dobré se dotázat zastupitelského úřadu na podmínky.
Určitě není na škodu nechat psa očkovat i proti leptospiróze či parvoviróze, popřípadě proti lymeské borrelióze, a to bez ohledu, zda majitel se psem hodlá vycestovat, či nikoli. Zde je vhodné se poradit se soukromým veterinárním lékařem.
Kůň musí mít průkaz koně, (vydává Českomoravská společnost chovatelů se sídlem v Hradištku) kterým se při případné kontrole prokazuje jezdec. I ve vnitrozemí mohou být jezdci či cestující se zvířaty policií či celními orgány vyzváni, aby předložili patřičné doklady.
A jak je to například s hlodavci, například zakrslými králíčky nebo potkany? Ti pas mít nemusejí, ovšem je dobré, zejména při cestě do nečlenských zemí, mít doklad o klinické prohlídce, že je zvíře zdrávo, vydá soukromý veterinární lékař, popřípadě o dobré nákazové situaci v místě, vydá místně příslušná krajská veterinární správa. Vždy je dobré se dotázat zastupitelského úřadu dotyčné země. Například do Irska je potřebné pro králíka vyřídit speciální povolení ještě před cestou.
A opět lze zopakovat, že na cesty se zvířaty je dobré se vypravit, jsou-li horké letní dny,  za chladu ráno, popřípadě navečer. Vždy je nutné mít s sebou vodu, oblíbenou hračku a deku a v případě veder chladit hřbet či tlapky zvířete mokrým hadrem. Pes by neměl za jízdy vykukovat z oken, mimo jiná nebezpečí mu hrozí zánět spojivek. Cestu je vhodné přerušovat a nechat psa proběhnout, napít se a vyvenčit. S kočkou se mnohahodinové cesty, pokud není zvyklá na vodítko, nedoporučují. A kočku je vždy dobré mít v přepravce.
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR
Další informace z oblasti Státní veterinární správy lze získat na internetových stránkách SVS ČR: www.svscr.cz.
2.2. 2011 Rozhodčí – vícenásobné přijetí práce

V srpnu 2010 se předsednictvo FCI usneslo, že je přísně zakázáno, aby rozhodčí přijal dvě nebo více posuzování pro jeden a tentýž víkend a doporučilo, aby rozhodčí který toto ustanovení poruší, byl odpovídajícím způsobem sankcionován. Informace byla zaslána členským subjektům FCI a obdrželi ji i rozhodčí ČMKU. O tom, jak se má usnesení vykládat pro praxi, se občas vedou spory. Vše nejlépe osvětlí praktický příklad. Rozhodčí nemůže na jeden den slíbit posuzování např. v ČR a na stejný den v Německu nebo na stejný den na Oblastní výstavu v Kutné hoře a ve stejný den Speciální výstavu v Praze, když se uvedené výstavy časově překrývají. Naopak nic nebrání tomu, aby rozhodčí na DUO CACIB v sobotu posoudil jedno plemeno a v neděli druhé. Nic nebrání ani tomu, aby rozhodčí posuzoval v sobotu Oblastní výstavu v Rokycanech a v neděli Speciální výstavu v Lanškrouně. Snahou není omezit posuzování rozhodčím, ale zabránit situacím, kdy rozhodčí slíbí dvě výstavy v jednom termínu přesto, že fakticky se může zúčastnit pouze jedné z nich .
Vladimíra Tichá
2.2. 2011 Úprava srsti psů na výstavách

Výstavní řád FCI obsahuje ustanovení týkající se úpravy psů na výstavách. Říká se v něm že: „je zakázáno upravovat srst, kůži nebo čenich psa čímkoliv, co mění jejich strukturu, barvu nebo tvar. Je zakázáno upravovat psa v areálu výstaviště s pomocí jakýchkoliv látek nebo pomůcek. Povoleno je pouze česání a kartáčování. Je také zakázáno vyvazovat psa na trimovacím stole na delší dobu než je nezbytné pro úpravu. Porušení tohoto ustanovení může mít za následek okamžité vyloučení psa z účasti na výstavě.“ Stejný požadavek byl na základě požadavku FCI zařazen i do Výstavního řádu ČMKU, konkrétně jako bod k) v čl.14 – Práva a povinnosti vystavovatele. Majitelé, chovatelé a vystavovatelé celé řady plemen se dotazují, jak se bude k plnění uvedeného bodu Výstavního řádu přistupovat. Odpověď je jednoduchá- individuálně. Něco jiného je ošetření psa, který se znečistil při venčení a něco jiného úprava , která např. mění strukturu či barvu srsti nebo požadovaný tvar střihu. Vystavovatelé by měli své psy a jejich srst před výstavou připravit tak, aby v areálu výstavy a před nástupem do výstavního kruhu stačilo jen nezbytně nutné ošetření.
Vladimíra Tichá
29.11. 2010 Přečetli jsme za Vás

Trochu lehčí přesuny psích smeček
Kdo jede s více než 5 psy na výstavu, nebo na sportovní akci, například se smečkou severských sáňových psů, má na základě novelizace nařízení (ES) č. 998/2003 ve znění novely (ES) č. 388/2010, o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu, problém. Transport většího počtu než pěti zvířat přesouvá do režimu obchodního transportu. (Bylo tak rozhodnuto ve snaze zabránit skrývání obchodní činnosti pod sportovní či chovatelské akce).
Státní veterinární správa o této situaci v říjnu 2010 informovala Komisi, která však změny v nařízení (ES) č. 998/2003 prozatím nepřipravuje. Problémy reflektoval i Stálý veterinární výbor ve dnech 11. – 12. října 2010. Nicméně zmíněné předpisy platí.
Ovšem jisté řešení, jak vyjít poctivým chovatelům a účastníkům sportovních akcí vstříc existuje. Pro zmírnění dopadu této novely vyšel v platnost nový typ veterinárního osvědčení pro cestování se psy, kočkami a fretkami na výstavy, soutěže, přehlídky a jiné podobné akce. Osvědčení bude vydávat místně příslušná krajská veterinární správa a bude platit na dobu 4 měsíců nebo do data ukončení imunity proti vzteklině, pokud vyprší dříve než platnost certifikátu.
Před vydáním osvědčení je nutné získat potvrzení od soukromého veterinárního lékaře, 24 hodin před cestou, o klinickém vyšetření zvířete, při němž se prokáže, že zvíře je v dobrém zdravotním stavu a je schopno přepravy do místa určení. Na základě tohoto potvrzení a dalších doložených dokumentů, jako např. kopie registrace na sportovní události nebo soutěže, členství v kynologickém klubu nebo kynologické organizaci, vystaví krajská veterinární správa (popřípadě Městská veterinární správa v Praze) osvědčení.
Pokud tedy cesta se psy na závody bude trvat po dobu platnosti osvědčení, tj. 4 měsíce, nemohou po majitelích psů veterinární lékaři v jiných členských zemích EU vyžadovat další dokumenty a vyšetření zvířat. Stejně tak při návratu do České republiky stačí toto platné osvědčení.
Rozhodnutí s novým certifikátem je k dispozici i v systému TRACES pod č. 2010/684/ES

Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR
Další informace z oblasti Státní veterinární správy lze získat na internetových stránkách SVS ČR: www.svscr.cz.
14.9. 2010 O vzteklině

TISKOVÁ ZPRÁVA 13. 9. 2010
Vakcinace lišek proti vzteklině skončila
Loňský rok byl posledním, kdy Státní veterinární správa ČR organizovala na území naší republiky orální vakcinaci lišek proti vzteklině. Za 21 let (1989 až 2009) bylo během 42 vakcinačních kampaní (dvakrát ročně, tj. na jaře a na podzim) použito 32 515 000 vakcinačních dávek. Výsledek je ten, že vzteklina byla na našem území zcela vymýcena.
Poslední výskyt vztekliny byl u nás zaznamenán u lišky v dubnu 2002 na okrese Trutnov a v roce 2004 byla naše republika uznána za zemi prostou této nákazy. Od té doby se přesvědčujeme o účinnosti vakcinace. Vyšetřování je, zejména v pohraničních oblastech, nadále nezbytné. V loňském roce bylo vyšetřeno 7 844 lišek. Výsledek negativní. Dále bylo vyšetřeno 171 volně žijících zvířat a 372 domácích zvířat, i zde byl výsledek vyšetření opět negativní.
Je třeba ale připomenout, že zavlečení vztekliny na naše území je možné vzhledem k vzrůstající oblibě cestování se zvířaty, zejména do mimoevropských zemí, ale i například na Balkán nebo do zemí v okolí Středozemního moře. Proto je nutné, aby psi, popřípadě jiná vnímavá zvířata byla proti vzteklině vakcinována. Ostatně to také nařizuje veterinární zákon.
Také je nutné každé podezření prověřit, zejména pokud jde o poranění zvířetem neznámého původu nebo volně žijícím živočichem, popřípadě dotyčné zvíře vyšetřit. Laboratorní vyšetření u nás provádí Národní referenční laboratoř pro vzteklinu ve Státním veterinárním ústavu Praha a Státní veterinární ústav Olomouc.
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR
Další informace z oblasti Státní veterinární správy lze získat na internetových stránkách SVS ČR: www.svscr.cz.
27.8. 2010 Mezinárodní asociace krysaříků

19.08.2010 byla MV ČR registrována Mezinárodní asociace Pražských krysaříků. Je to důležitý počin, který určitě zlepší mezinárodní spolupráci chovatelů plemene, které si u nás i ve světě získává stále větší popularitu. Klubu přátel pražských krysaříků je třeba pogratulovat k výbornému přístupu a zbývá si jen přát, aby asociace pomohla při uznání plemene ze strany FCI.
Vladimíra Tichá
4.8. 2010 Dánsko - zakázaná plemena

V Dánsku jsou zákonem zakázána následující plemena:
Tosa inu, americký stafordšírský teriér, brazilská fila, argentinská doga, americký buldok, boerboel, středoasijský ovčák, kavkazský ovčák, jihoruský ovčák, šarplaninec, tornjak, kangal, pitbulteriér.
Zákaz platí i pro vystavování těchto plemen vystavovateli ze zahraničí.
22.9. 2009 Přečetli jsme za Vás

TISKOVÁ ZPRÁVA 22. 9. 2009

Se zvířaty z nečlenských zemí do ČR jen na letiště
Státní veterinární správa ČR uskutečnila revizi míst vstupu na území republiky pro cestující, kteří přilétají se svými zvířátky ze zemí, které nejsou členy EU. A připomíná, že cestující, z těchto třetích zemí, kteří, úředním jazykem, přilétají v doprovodu zvířete v zájmovém chovu, mohou vstoupit na území ČR pouze přes 5 uvedených míst vstupu:
1.Praha Ruzyně, veřejné mezinárodní letiště,
2.Brno Tuřany, veřejné mezinárodní letiště,
3.Ostrava Mošnov, veřejné mezinárodní letiště,
4.Pardubice, veřejné mezinárodní letiště,
5.Kunovice, neveřejné mezinárodní letiště.

Zvířaty v zájmovém chovu se podle nařízení (ES) č. 998/2003 rozumí maximálně 5 zvířat vyjmenovaných druhů: psů, koček, fretek, bezobratlých (s výjimkou včel a korýšů), okrasných tropických rybek, obojživelníků, plazů, hlodavců a domácích králíků.

Pro ptáky doprovázející svého majitele či osobu, která za ně odpovídá, je jediným schváleným místem vstupu mezinárodní letiště v Praze Ruzyni a tito ptáci musejí být předloženi k pohraniční veterinární kontrole na Pohraniční veterinární stanici Praha Ruzyně. Pro dovoz ptáků platí speciální podmínky, je tedy nutné před dovozem kontaktovat Státní veterinární správu ČR.

Základní informace o dovozu zájmových zvířat i o obchodních dovozech lze získat na webových stránkách Státní veterinární správy: www.svscr.cz.
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR
Další informace z oblasti Státní veterinární správy lze získat na internetových stránkách SVS ČR: www.svscr.cz.
19.12. 2008 Přečetli jsme za Vás

STÁTNÍ VETERINÁRNÍ SPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY
Slezská 7, 120 56 Praha 2, tel. tiskový mluvčí: 227 010 154, fax: 227 010 190,
e-mail: j.duben@svscr.cz; web: http://www.svscr.cz.


TISKOVÁ ZPRÁVA 18. 12. 2008


Veterinární policie?
Určitě lze přivítat každou snahu o zlepšení života zvířat, i snahu o ochranu lidí, ovšem je na místě asi dodat téměř. Poslední úvahy o zřízení veterinární policie sice mohou u někoho vzbudit sympatie, ale při pohledu na novelu zákona o policii, která začne platit od ledna se zdá, že tato aktivita ztrácí na aktuálnosti.

Těžko by bylo možné chtít, aby veterinární inspektor krajské veterinární správy měl statut veřejného činitele a pravomoci policisty. Na to není ani školen. Ale v součinnosti se zasahujícím policistou má svou roli zákonem jasně danou. A na základě stanoviska veterinárního inspektora může uniformovaný „muž pořádku“ zasáhnout úměrně a důrazně.

Lze tedy říci, že pokud jde o dozor a kontroly pozemků a chovatelských zařízení, kde je důvodné podezření na týrání zvířat, může od ledna policista zasáhnout neprodleně a může na pozemek i do chovatelského zařízení vstoupit. Samozřejmě, že půjde-li o takovýto případ, bude zasahovat za přítomnosti inspektora příslušné krajské veterinární správy.

Lze zopakovat, jak je to v novele zákona o policii uvedeno - v § 40, zákona č. 273/2008 Sb.: Vstup do obydlí, jiného prostoru nebo na pozemek

(1) Policista je oprávněn vstoupit bez souhlasu uživatele do obydlí, jiného prostoru nebo na pozemek a provést tam potřebné úkony nebo jiná opatření jen tehdy, jestliže věc nesnese odkladu a vstup tam je nezbytný pro ochranu života nebo zdraví osob anebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejného pořádku a bezpečnosti.

(2) Oprávnění podle odstavce 1 má policista také v případě
a) důvodného podezření, že se na místě uvedeném v odstavci 1 nachází zemřelý,
b) pronásledování osoby, nebo
c) vstupu do jiného prostoru nebo na pozemek, má-li důvodné podezření, že se tam nachází týrané zvíře.

(3) Policista je oprávněn za účelem vstupu na místo uvedené v odstavci 1 toto místo otevřít nebo jiným způsobem si do něj zjednat přístup, v případě nutnosti i za použití síly.

(4) Policista je povinen při vstupu do obydlí, jiného prostoru nebo na pozemek a při následných úkonech zajistit přítomnost nezúčastněné osoby; nemusí tak učinit, hrozí-li nebezpečí z prodlení nebo by mohlo dojít k ohrožení života anebo zdraví nezúčastněné osoby.

(5) Po provedení úkonů nebo jiných opatření je policista povinen bez zbytečného odkladu vyrozumět uživatele obydlí, jiného prostoru nebo pozemku a zajistit zabezpečení tohoto místa, nemůže-li tak učinit uživatel nebo jiná oprávněná osoba.

Zcela jistě jde o velkou změnu k lepšímu, a jistě toto zmíněné ustanovení napomůže jak policistům, tak veterinárním inspektorům a samozřejmě i případně týraným zvířatům, půjde totiž o rychlý zákrok.
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR

Další informace z oblasti Státní veterinární správy lze získat na internetových stránkách SVS ČR: www.svscr.cz.
23.10. 2008 PRO CHOVATELE A NOVÉ MAJITELE ŠTĚŇAT

Vzhledem k často řešeným problémům s předáváním průkazů původu novým
majitelům P ČMKU konstatuje, že průkaz je nedílnou součástí prodávaného
jedince a musí být novému majiteli předán neprodleně po vystavení plemennou
knihou, a to bez nároků na další finanční vyrovnání.
16.7. 2008 Přečetli jsme za Vás

STÁTNÍ VETERINÁRNÍ SPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY


TISKOVÁ ZPRÁVA 16. 7. 2008
Ještě několik faktů, které by sice měly být známy, ale jelikož se občas
stále někdo táže... opakujeme.


Má váš pes dost protilátek?
Při cestování se psem po EU to, zda má pes dostatek protilátek proti vzteklině, nikdo nezkoumá, stačí potvrzení v pase o tom, že je tzv. v imunitě, že byl proti vzteklině očkován. Jinak je ale tomu, když se pes, zpravidla nikoli sám, ale se svým majitelem, vrací z nečlenských zemí EU, zejména z nějaké té exotiky. Vezměme to ale po pořádku.

Cestování se psy, kočkami a fretkami v rámci EU je harmonizované nařízením (ES) č. 998/2003 a nemělo by činit větší potíže. Zvíře musí být doprovázeno EU pasem, v němž je potvrzena identifikace zvířete a platné očkování proti vzteklině. Pozor je třeba si dát v případě přepravy štěněte či kotěte mladšího 3 měsíců a neočkovaného proti vzteklině, řada členských zemí – Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Lotyšsko, Malta, Polsko, Švédsko, Velká Británie – takový dovoz vůbec neumožňuje. A už je asi všeobecně známo, že Velká Británie, Irsko, Švédsko a Malta nají mnohem přísnější požadavky než ostatní EU státy. Jediným povoleným způsobem identifikace je mikročip (ISO 11 784 nebo ISO 11 785), navíc je vyžadováno sérologické vyšetření a většinou i ošetření proti echinokokóze a klíšťatům.

Cestování po Evropě tedy problémem nebude, ale řada Čechů se v létě pouští do mnohem exotičtějších zemí jako je Tunisko, Maroko, Egypt, Keňa, Thajsko a nechtějí tento zážitek odepřít ani svým domácím mazlíčkům.

Veterinární podmínky vstupu si stanovuje každá třetí země a cestovatel má povinnost si je zjistit na příslušné ambasádě či veterinárním úřadu dotyčné země před vycestováním. Mnoho lidí však zapomíná, že by mohl následně nastat problém při návratu domů a že by jim na hranicích mohli celní orgány či veterinární lékaři odepřít vstup do EU. V čem je kámen úrazu? Při návratu z řady zemí je požadováno sérologické vyšetření na titr protilátek proti vzteklině, které je potřeba nechat provést ještě před opuštěním EU ve schválené laboratoři (pokud tedy cestovatel nehodlá ve třetí zemi strávit dobu delší než 3 měsíce. Když je krev odebírána na vyšetření mimo EU, musí se čekat 3 měsíce, než je možno přicestovat s pejskem do EU).

O které země se tedy jedná? Jsou to všechny země, které se nevyskytují na seznamu části B – oddílu 2 a části C přílohy II nařízení (ES) č. 998/2003, tento seznam třetích zemí je i na našich webových stránkách – www.svscr.cz – Cestování se psy, kočkami a fretkami. Platí tedy, že pokud země není na seznamu, je sérologické vyšetření nezbytné. Na webových stránkách je k dispozici i seznam schválených laboratoří v EU a třetích zemích, v ČR je jedinou schválenou laboratoří Státní veterinární ústav Praha.
Šťastnou a bezproblémovou cestu!
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR

Další informace z oblasti Státní veterinární správy lze získat na internetových stránkách SVS ČR: www.svscr.cz.
15.7. 2008 Novela zákona na ochranu zvířat proti týrání a výše pokut

Vážená paní senátorko, vážený pane senátore,
obracíme se na Vás s prosbou, zda byste mohli zvážit při projednávání Novely zákona na ochranu zvířat proti týrání výši pokuty, kterou je možné udělit v případě, že majitel zvířete „nesplní povinnost stanovenou na základě tohoto zákona v obecně platné vyhlášce obce“ (viz §27 – Přestupky). Horní hranice pokuty je stanovena na 50 000,- Kč. Z výše uvedeného vyplývá, že tak vysoká pokuta by mohla být udělena např. za pohyb psů bez vodítka.
Výše pokuty se nám jeví neadekvátní přestupku, obtížně vymahatelná a tím i postrádající výchovný charakter. Pro staršího člověka může být pes jediným společníkem a podobná pokuta by byla zcela likvidační.

Děkujeme Vám za pochopení.
S pozdravem za Českomoravskou kynologickou unii
MVDR. Lubomír Široký,předseda.

Výše uvedený dopis byl zaslán všem senátorkám a senátorům. Důvodem je Novela zákona na ochranu zvířat proti týrání, v které je navrhována poměrně vysoká pokuta za nedodržení obecních vyhlášek. Novelu má projednávat senát. První reakce senátorů jsou vstřícné.
14.7. 2008 Musí být chovatel členem chovatelského klubu ?

Na internetu a v deníku Blesk se objevila následující zpráva:
„Průkaz původu mohou nově dostat i štěňata, jejichž majitelé nejsou členy Českomoravské kynologické unie. Zatím tomu unie bránila, podle Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) tím ale porušovala zákon. Nyní musí unie nejpozději do dubna 2009 upravit zápisní řády všech chovatelských klubů, a vyhne se tak pokutě. V pondělí to sdělil šéf sekce hospodářské soutěže ÚOHS Robert Neruda.“

Celá záležitost zaslouží vysvětlení. V prvé řadě je třeba upřesnit, že se v tomto případě nejedná o členství chovatelů – fyzických osob v Českomoravské kynologické unii, ale v chovatelských klubech. Důvod je prostý – ČMKU je, jak je uvedeno v jejích stanovách, Zájmové sdružení právnických osob dle § 20f a násl. občanského zákoníku. Fyzické osoby jako členy tedy nemůže mít. Konstatovat je třeba i to, že celá řada chovatelských klubů již dříve umožňovala chov chovatelům, kteří nebyli jejich členy. Existují ale i kluby, v kterých chov byl opravdu na členství vázán.
P ČMKU se problémem zabývá a požadovaný přístup je zakotven v Zápisním řádu ČMKU v čl. I.Chov a jeho řízení, v bodě3, kde se říká že:
1. Chov jednotlivých plemen je řízen chovatelskými kluby. Chovat lze jen prostřednictvím chovatelského klubu, který je garantem za regulérnost chovu vůči ČMKU. Chovatelský klub musí být ČMKU uznán.
Pokud je plemeno zastřešeno ve více chovatelských klubech, může chovatel plemeno chovat, tj. zapisovat vrhy, pouze v jednom klubu. Členství není omezeno na jeden chovatelský klub. Speciální podmínky chovnosti určují chovatelské kluby. Tyto podmínky musí být v souladu s předpisy FCI a závaznými právními předpisy, zejména zákonem č.166/1999 Sb., o veterinární péči a zákonem č.246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. Chovatelský klub garantuje pouze chov plemen, pro která byl ČMKU zmocněn. Chovatelské kluby poskytují chovatelský servis pro chovatele, musí ale umožnit chov i nečlenům klubu za podmínek platných pro chov příslušného plemene. Klub musí písemně vymezit smluvní podmínky s chovateli - nečleny. *
* V přechodném období do 31. 12. 2009 platí původní znění řádu („…může ale umožnit chov i nečlenům klubu za podmínek platných pro chov příslušného plemene. Klub, který chov nečlenům umožňuje, musí písemně vymezit smluvní podmínky s chovateli – nečleny“).

Přechodné období bylo stanoveno proto, aby chovatelské kluby měly dostatek času udělat změny ve svých předpisech. Umožnění chovu nebo spíše poskytování chovatelského servisu nečlenům v žádném případě neznamená, že by jejich psi nemuseli splňovat pro plemeno platné podmínky pro zařazení do chovu nebo že by takový chovatel nebyl povinen dodržovat kynologické předpisy (např. Řád na ochranu psů při chovu, Zápisní řád ČMKU nebo předpisy příslušného klubu).
Vladimíra Tichá tisková mluvčí ČMKU
28.5. 2008 UPOZORNĚNÍ - NOTICE

Rozhodnutím P ČMKU ze dne 24.4.2008 se rozhodčím zakazuje posuzovat jedince s kupírovanýma ušima na všech akcích konaných v ČR.

In accordance with the decision of CMKU General Committee, the judging of dogs with cropped ears is forbidden at all events taking place in the Czech Republic as of April 24, 2008.
11.4. 2008 Podnikání a chov psů

V poslední době klade celá řada chovatelů a chovatelských klubů dotazy zaměřené na stanovení v zákonech nezakotvených podmínek pro využití psů a fen v chovu, na vztah chovu psů a podnikání, na otázku živnostenských listů a na to, zda jsou chovatelské kluby sdružením živnostníků. Obecně je možné říci že:



- otázku podmínek pro zařazení psů a fen do chovu je třeba rozdělit do dvou částí. Jedna se vztahuje na obecně platné předpisy (např. Zákon na ochranu zvířat proti týrání), které platí pro chov psů bez ohledu na to, zda se jedná o chov psů s PP nebo chov psů bez PP a které jsou zaměřeny zvláště na ochranu psů a mají předcházet jejich týrání. Jedná se např. o minimální věkovou hranici pro využití psů a fen v chovu nebo pravidlo o omezení počtu vrhů u fen. Druhou oblast tvoří podmínky, které nevyplývají z chovu jako takového, ale jsou to podmínky vztahující se k vystavování PP. Je třeba vzít v úvahu, že PP garantovaný ČMKU a potažmo FCI je značkou kvality a že podmínky pro zařazení do chovu zakotvené v předpisech jednotlivých chovatelských klubů jsou právě na oblast kvality zaměřené. Podobně to nakonec funguje i v jiných oblastech.



- chov psů je převážně zájmovou činností. Je to zakotveno i ve stanovách ČMKU, které zcela jasně říkají, co je v této oblasti povoleno a co ne. Důležitý je zvláště bod, který hovoří o nákupu psů za účelem dalšího prodeje. Ze stanov také vyplývá, že chovatelé, majitelé a držitelé psů jsou povinni dodržovat zákony České republiky

- otázku podnikání a živnostenských listů řeší Zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání ( Živnostenský zákon). Není úplně pravdou, že každý, kdo odchovává štěňata musí být považován za podnikatele a to podnikatele podnikajícího na základě živnostenského listu. V §2 daného zákona, se říká že: “živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem “.Většina chovatelů nenaplňuje požadavek na soustavnou činnost a otázkou je i to, zda každý chovatel odchovává štěňata za účelem dosažení zisku.

- celá řada chovatelů ale živnostenský list na chov psů má. Jedná se o tak zvanou živnost volnou a v žádném případě to neznamená, že by se chovatel dopouštěl přestupku proti kynologickým předpisům a že by mu tedy např. neměly být vystavovány průkazy původu pro jeho odchovy.

- jak již bylo řečeno, všichni chovatelé, majitelé a držitelé psů by měli dodržovat platné zákony a nejedná se jen o Živnostenský zákon. Např. i ten, kdo nechová na základě živnostenského listu by měl příjmy předepsaným způsobem zdaňovat

- členy chovatelských klubů jsou nejen chovatelé s živnostenským listem, ale také chovatelé, kteří požadavky Živnostenského zákona nenaplňují a hlavně držitelé a příznivci jednotlivých plemen psů. Určitě tedy není možné považovat chovatelský klub a následně pak ČMKU za podnikatelská sdružení.



Českomoravská kynologická unie nemůže za členy chovatelských klubů rozhodovat, zda budou či nebudou mít na chov psů živnostenský list, ani jakým způsobem budou přistupovat k dani z příjmu. Výše uvedené povídání je třeba brát jako informaci a o dalším přístupu se musí každý, na základě svých podmínek, rozhodovat sám.

P ČMKU