Zasedání chovatelské komise FCI - Vídeň 5.5.2007

 

Program:

 

Volba prezidenta komise: všemi hlasy byla znovu zvolena paní  Anette Bak-Fredriksen

 

Stanovení termínu příštího zasedání:

Švýcarsko, slaví 125 let kynologické organizace. Zasedání proběhne 24.5.2008 v Bernu

Předběžný návrh na rok 2009: Itálie Florencie

 

Kontrola zápisu z minulého roku: 

křížení variet stejného plemene: měla projednat vědecká komise, bohužel problematika nebyla prodiskutovaná ve vědecké a komisi pro standardy. Mají za to, že je to příliš složitý problém a  je potřeba víc času. Mělo by být diskutováno příští rok.

(Např. belgický grifon - variety mají 3 různé standardy, foxteriér - 2 standardy.)

 

 

Umělá inseminace:

Nová chovatelská pravidla FCI, platná od 1.1.2007 - na   www.fci.be  - chovatelský řád FCI doplněn v bodě 13 týkajícím se umělé inseminace o následující větu:

Exceptions (either the male or the female has not yet reproduced naturally) can be made by the national kennel clubs in certain cases.

Výjimky (v případě, že se pes nebo fena dosud nereprodukovali přirozeně) mohou povolit národní kynologické svazy.  

 

Vyhodnocení DKK:

Je tvořen nový mezinárodní protokol FCI pro vyhodnocení DKK. Snaha sjednotit posuzování i nomenklaturu (výsledek vyhodnocení musí být A, B, C…. , nikoliv udáván např. jako A1, A2… nebo pouze číselně).

Obecně je známo, že některé země mají méně přísné vyhodnocení než jiné (nekonkretizováno). Vyhodnocení musí být provedeno v zemi kde majitel psa žije, resp. kde je pes v plemenné knize zapsán.  .

 

Seznam neuznaných plemen vydaný FCI.

FCI má seznam provizorně uznaných plemen, zatím nemá k dispozici seznam národních neuznaných plemen, která teprve žádají o uznání.

 

Vzdělání chovatelů:

Myšlenka byla obohatit stránky FCI o nějaké vzdělávací programy. Nutno vidět dále než jen k hranicím Evropy. Bohužel na stránkách FCI chybí základní doporučení pro chov psů, otázka zdraví a zdravého chovu. Paní Inderbro předložila návrh chovatelských programů.

Závěr: Návrhy na vzdělávací a chovatelské programy je nutné zaslat paní Bak-Fredriksen. Doporučení bude umístěno na stránky FCI.

 

Diskuse:

Názvy chovatelských stanic:

Platí pravidla FCI, bohužel nejsou opakovaně dodržovány. Byl diskutován případ psa z Německa - tam je možná pouze národní registrace. Pes byl importován do Holandska, kde je mezinárodně u FCI registrován stejný název chov. stanice jiného chovatele. Německo má momentálně asi 3-4 tisíce národně reg. stanic. V této době není možné je rychle přeregistrovat. Byly diskutovány různé možnosti a zvyklosti v jednotlivých zemích: Je možné dát k názvu do závorky (D), mezinárodně registrované by měly (FCI). Švýcarsko - neakceptuje národně chráněné názvy. Padl návrh povolit stejné názvy pokud je to v různých zemích a přidávat sufix státu. Problém u vyhlášených slavných chov. stanic - mohlo by je to poškozovat. V Itálii - jméno stanice může být znovu použito jiným chovatelem 10 let po smrti původního chovatele. V některých zemích (např. Dánsko, Itálie) nemusí mít chovatel chráněný název stanice, musí o něj žádat jakmile odchová 3 vrhy.

Závěr: Komise doporučuje všem zemím dodržovat PRAVIDLA FCI - všechny názvy chov. stanic musí být mezinárodně registrované!.

 

Další návrh: název chovatelské stanice by bylo možné změnit. Zrušit původní název a zaregistrovat si jiný. Bylo by nutné uvést důvod (např. totální změna chovaného plemene). Je zde ovšem možnost zneužití - př. chov na špatné linii, po změně názvu není poznat, že je to pořád stejný chov. Název by bylo možné změnit jen jednou. Bude dále diskutováno na SV v Mexiku.

 

Otázka registrace chráněného názvu chovatelské stanice registrované společnostmi (právnickými osobami) - možnost je, ale musí být uvedeny osoby vlastnící název stanice a zodpovědná osoba. Změny uvnitř společnosti musí být oznámeny na FCI. Otázka bude dále předložena k posouzení právnické komisi.

 

Falšování rodokmenů. Zástupkyně Rakouska předložila seznam zemí a kopírovatelnost a zabezpečení PP (pečeť, hologram.. apod). FCI by měla vydat závazné pravidlo jak mají PP vypadat včetně zabezpečení proti kopírování. Některé země vydávají PP zatavené ve fólii, nedá se do nich zapisovat.

Otázka zapisování vrhů do PP feny - v případě prodeje do zahraničí, aby bylo poznat, že fena v určitém roce již odchovala vrh.

Dánsko: kontrolují zda na PP není něco neobvyklého a obvykle vznášejí dotaz na plemennou knihu země původu psa.

Belgie - všem importovaným psům kontrolují identifikaci dle PP.

Rakousko - také, ale je to záležitost klubů. Číslo tetování nebo čipu musí být v PP (problém Śvýcarska - čip není v PP, ale v knize majitele).

Rakousko - ve výjimečných případech se může stát, že vrhy které se narodily v Rakousku mají rodokmeny vydané jinou zemí, chovatelé tak obcházejí chovné podmínky země ve které žijí. Stejně tak v Dánsku- tam je to řešeno alespoň kontrolou čipů - zda nejsou dánské. Ukazuje to na neexistující kontrolu vrhů v některých zemích. Závisí to i na podmínkách jednotlivých států - např. ve Finsku jsou kontroly vrhů vzhledem k rozloze plošně neproveditelné.

Závěr: při registraci importovaného jedince by se měla registrující PP informovat v zemi původu o pravosti exportního pedigree. V určitých případech, kde PP jsou nedůvěryhodná (originály) je možné je neakceptovat.

Diskuse o PP bude předložena FCI.

 

 

Základní chovné podmínky.

Byl rozdán seznam zemí s obecnými minimálními podmínkami zpracovaný paní Maissen-Jarisch (ČR není zahrnuta).

Itálie: Dva různé čistokrevné chovy: obyčejný" a "selektovaný" - vychází z toho, že všechna štěňata po rodičích s PP dostávají rodokmeny. Tyto jsou dvojího druhu - odlišené např. barevně. Pokud rodiče splní další podmínky (např. výstavu, zdravotní test) mohou jejich štěňata získat PP selektovaného chovu ukazující na větší kvalitu štěňat.

Norsko - nemají žádné nařízené povinnosti, ani provádět zdravotní testy (PRA, DKK) ale naprostá většina chovatelů je provádí. Je to otázka rozdílných kultur a chovatelského vzdělání. Např. v Dánsku a většině dalších zemí, pokud to není nařízeno tak to většina lidí neudělá. Ideální je samozřejmě, když to chovatelé dělají dobrovolně, ale většinou je to utopie. Obecná chovatelská pravidla by neměla řešit otázky zda vystavovat psy, absolvovat zkoušky, ale jak chovat ZDRAVÉ PSY. 

Obecně: část zemí, hlavně střední Evropa žádá základní chovné podmínky FCI tak, aby bylo zaručeno, že chovaná plemena budou v zásadě odpovídat standardu. Severské země jsou zastánci toho, že spíše než nařizovat je potřeba vzdělávat chovatele, aby si vybírali chovný materiál zodpovědně. Přesto je tam většina psů i vystavována.

Zatím platí zhruba toto: minimum v exteriéru - pokud je stanoveno, tak většinou minimálně "dobrý" (i takový pes může dát zdravé potomky odpovídající standardu), Lucembursko - 2x VD (dnes se posuzuje mírně, ocenění "dobrý" obdrží pouze jedinec který se výrazně odlišuje od standardu), v Rakousku a Německu většinou dobrá, záleží na klubech které vydávají PP (některé mají dokonce požadavek  2x "výborný"). Francie mají doporučené minimum "dobrý", momentálně se mění pravidla, změna celého systému nastane během 2-3 let, Norsko - kluby mají poměrně vysoká doporučení - pokud mají rodiče ocenění "výborný" , pak je možné prodávat štěňata prostřednictvím klubu, jinak výstavy vůbec nejsou podmínkou pro chov, Česká republika - základ je "dobrá", ale mnoho klubů požaduje min. VD, u pracovních plemen je povinná i zkouška. Maďarsko - 2x VD fena a 2x V pes aby byli chovatelsky doporučeni, nemají-li výstavu, je to vyznačeno v PP, Itálie - nemají žádné pravidlo, pokud má pes PP může být použit v chovu. Ovšem pro chov "selekční" je požadována minimálně výstava + pracovní test nebo test charakteru, SK - chov je řízen pravidly, které stanovují kluby.

Závěr: výsledek výstavy by měl být zahrnut do obecných chovných doporučení

 

 

Ostatní:

Registrace štěňat u lidí, kteří často cestují: odchov je zapsán v zemi, kde má majitel trvalé bydliště bez ohledu na to, kde se štěňata narodily. Litva, Dánsko, Španělsko - čipují štěňata a musí nahlásit číslo čipu plemenné knize. Podle toho se pozná v které zemi bylo štěně čipováno.

Lucembursko - všechny vrhy jsou kontrolovány. Odchová-li chovatel vrh v zahraničí, musí s ním přijet do Lucemburska aby mohl být vrh zkontrolován.

 

Kontroly DNA v Belgii: v Belgii byl zjištěn u psa původ neodpovídající standardu, v letech 2008-2009 plánují zavést kontroly DNA plošně. DNA profil budou muset mít stanoveni všichni chovní jedinci, vzorek DNA se bude odebírat i u štěňat. Bude vytvořena databáze. Veškeré náklady jdou k tíži chovatele.

Finsko: pro dosažení co největší variability je možné překrýt fenu při jednom hárání dvěma psy. U štěňat je nutné provést ověření původu.

Ostatní země: kontrola původu se provádí jen při podezření, je-li objeven problém, platí testy chovatel, pokud ne, platí klub. Používají panel doporučený ISAG (Mezinárodní organizace pro genetiku zvířat)

 

Vyhodnocení DKK v jednotlivých zemích:

Dánsko- mají  3 pověřené veterináře, každý snímek je vyhodnocován dvěma nezávislými veterináři.

Belgie - jsou zde 4 veterináři, vyhodnocují vždy dva a pokud se neshodnou, rozhoduje nadřízený veterinář.

Litva - v celé zemi je jediný veterinář.

Norsko - veterinář vyhodnocující DKK a spondylózu má smlouvy s chov. kluby. Pokud je chovatel nespokojen, může čekat 6 měsíců a nechat znovu psa snímkovat a poslat klubu k vyhodnocení. Každé 3 měsíce jsou vyhodnocovatelé kontrolováni a prováděno srovnávací vyhodnocování s Dánskem (formou výměny snímků), aby došlo k co nejspolehlivějšímu vyhodnocování v obou zemích. Švédsko - podobný systém, mají 3 vyhodnocovatele. Belgie - snaha o spolupráci s Německem a  Nizozemím.

Německo mají dvě různé skupiny veterinářů, pokud majitel není spokojen s výsledkem, odvolá se k odvolací komisi.

Severské země - veterináři jsou úzce spjatí s chovatelskými kluby. Chovatel musí podepsat souhlas, že výsledek bude poskytnout klubu. Bez souhlasu nesmí veterinář vůbec pořídit snímek - to aby se klubům nedostávaly jen ty dobré výsledky a nezkreslovalo to statistiku.

Návrh:  Belgie + Skandinávie ustanoví společně komisi, pokud majitel není spokojen s výsledkem, mohl by se k této FCI komisi odvolat.

 

Exportní rodokmeny

Opět nastala diskuse, zda je nutné vydávání exportních PP. Návrh aby bylo jedno číslo zápisu pro celou Evropu.

 

Registrace dostihových chrtů - grejhoundů.

Psi z Austrálie (mají je v PP psi z Anglie a Ameriky) - nemají PP od kynologického klubu, ale je vydaný dostihovou asociací.

 

V závěru celého jednání vyplynulo, že jsou řešeny převážně problémy "evropské". Bohužel chybí informace z jiných částí světa, padl proto návrh sestavit chovatelské komise dle sekcí (Evropskou, Americkou, Asijskou..).