CZ EN
 +420 234 221 371   |    cmku@cmku.cz   |  

Nejbližší akce

Další akce

Kynologie v České republice

Počátky kynologie v Českých zemích jsou , stejně jako v jiných státech, asi nejvíce spojeny s kynologií loveckou. Historické prameny např. uvádějí, že Karel IV, římský císař a český král, který žil v letech 1316-1378, měl na svém hradě Karlštejně velký psinec, v kterém se místní lovčí staral o cílený chov loveckých psů. V 16. až 19. století byly české země prakticky hlavním loveckým revírem Rakousko-Uherska atomu musela odpovídat i úroveň zde chovaných psů.

Mezi první v Čechách vzniklé kynologické organizace je řazen Spolek myslivců založený v roce 1848 v Mělníce, který měl ve svých stanovách zakotvenu i povinnost pečovat o chov čistokrevných loveckých psů. Na něj navazoval v roce 1883 založený Ústřední spolek pro ochranu honby a chov loveckých psů. Právě v tomto spolku byla založena naše první plemenná kniha, která nesla název „kniha kmenorodová“. Lovecká plemena měla jasně vyznačeného společného jmenovatele- využití psa při výkonu práva myslivosti. U ostatních plemen byla, vzhledem k různorodému použití psů situace trochu složitější. Přesto v roce 1898 vznikl Zemský spolek chovatelů ušlechtilých psů, který mimo jiné zavedl Zemskou knihu rodokmenů psů a jejich jmenný rejstřík. Tento spolek pořádal v letech 1899 a 1901v Praze Zemské výstavy, kterých se zúčastnilo něco okolo stovky psů. Činnost zemského spolku chovatelů ušlechtilých psů ukončila 1. světová válka. Po jejím konci se kynologie u nás začala znovu organizovat a její cesta byla společná s kynologií slovenskou. 22.4.1923 byla v Brně založena Českomoravská myslivecká jednota, která chtěla mimo myslivost pečovat i o chov loveckých psů . Jejich vážné úmysly dokazuje Plemenná kniha založená ještě v roce 1923. Začaly také vznikat chovatelské kluby, z nichž většina funguje doposud. Zájem chovatelů o jednotný přístup k otázkám chovu, výstav a výcviku měla i další plemena a tak v roce 1929 vznikla Československá kynologická unie (ČSKU), která byla v následujících letech oficiálně uznaná i státními orgány. Československá kynologická unie zastupovala kynologii i vůči zahraničí a na generálním zasedání FCI pořádaném ve dnech 21.-23.3. března 1934 v Monte Carlu se stalo Československo řádným členem FCI.

Československá kynologická unie zastřešovala naší kynologii až do 2.světové války. Po ní neměli jednoduchou situaci psi ani lidé okolo nich. Zhruba od roku 1960 byla kynologie rozdělena do tří spolků na plemena lovecká, pracovní a společenská. Všechny tři organizace měly vlastní chovatelské i výstavní předpisy a spojovalo je pouze prostřednictvím Federálního výboru mysliveckých svazů zprostředkované zastřešení v FCI , Mezinárodní výstava psů v Brně a Svazem chovatelů vedený rejstřík chráněných názvů chovatelských stanic. V roce 1966 se konal v Praze kongres FCI. Ve stejné době byl presidentem FCI český kynolog, pan Ing. Růžička.

V prosinci roku 1992, těsně před rozdělením Československa, vznikla Českomoravská kynologická unie (ČMKU), která zastřešuje českou kynologii do současné doby. Novou organizaci čekala řada úkolů, kterými se jako červená nit táhla nutnost udělat z kynologie jednotný celek a upřesnit mantinely pro chov psů s průkazem původu. Dnes jsou základní řády pro chov psů jednotné a vycházejí z předpisů FCI. V roce 1993 jsme s rozdělením Československa na dva státy přišli o řádné členství v FCI a stali se členem asociovaným. Řádné členství získala Česká republika opět v roce 1997. Stejně jako v řadě dalších států i v České republice je na programu otázka vztahu mezi člověkem a psem. V této oblasti si ČMKU vybudovala postavení partnera, s kterým se počítá a který má určitou možnost vyjadřovat své názory např. v otázkách legislativy

Čeští kynologové mají velký zájem o různé typy výcviku. Velmi propracovaná je oblast lovecké kynologie a požadavek na to, aby v myslivosti byl používán jen pes s příslušnou zkouškou je zakotven i v zákoně. Velmi úspěšná je česká pracovní kynologie, které je nutno poděkovat zvláště za neúnavnou práci s mládeží. Totéž by se dalo říci o agility a pověst českých záchranářů hovoří sama za sebe.

Potěšitelné je, že chovatelé většiny plemen nepřemýšlejí jen nad krásou či výkonem, ale že se stále více prosazuje i otázka zdraví a požadavky v této oblasti jsou podle potřeb jednotlivých plemen jedním z předpokladů pro využití psů a fen v chovu.

Česká republika má svá dvě plemena. V roce 1963 byl FCI uznán český teriér. Plemeno, které je řazeno do FCI skupiny III. bylo původně vyšlechtěno jako plemeno lovecké. Českému teriérovi vlohy pro práci nechybí ani teď, ale vzhledem ke své milé a klidné povaze se v poslední době uplatňuje spíše jako pes společenský. V úvodu tohoto povídání byla zmínka o psincích Karla IV. Na obrazech z jeho doby je možno najít většího kosmatého loveckého psa. Je to předek našeho druhého plemene – českého fouska. Ten je řazen do FCI skupiny VII. – ohaře.Příznivci této skupiny u něj ocení všechny pro ohaře typické vlastnosti doplněné o výbornou vytrvalost a vynikající ovladatelnost. FCI uznalo českého fouska v roce 1964, ale za zmínku určitě stojí, že první oficiální standard tohoto plemene pochází z roku 1882.

Velkou tradici má v České republice hodnocení exteriéru. Výstavy odpovídající do určité míry dnešním představám se zde pořádaly již na přelomu XIX. a XX. století. Chovatelé a majitelé psů je vyhledávali hned z několika důvodů. Mezi ty nejdůležitější patřil zájem vyplývající z cíleného chovu, chovatelé také chtěli krásu svých psů ukázat odborné i neodborné veřejnosti a výstava byla prostorem pro setkání se starými přáteli i místem, kde se navazovala přátelství nová. Počty přihlášených psů nebyly z dnešního pohledu nijak závratné, na tehdejší dobu ale jistě byly slušné. Například v katalogu Československé výstavy psů všech plemen, na které se navrhovalo i čekatelství mezinárodního šampionátu krásy CACIB , pořádané 29. a 30. května roku 1937 v Praze je uvedeno 407 psů a fen 58 plemen. V roce 1970 hostila Praha velkou výstavu – Expo de Chien. V roce 1965 a 1990 byly v Brně pořádány výstavy světové a v roce 2003 Mezinárodní výstavu psů všech plemen O pohár Střední a Východní Evropy. V současné době hostí moravská metropole Brno mezinárodní výstavy dvě, stejně na tom jsou i České Budějovice a Praha. Stranou nezůstávají ani další města. Velmi oblíbené jsou i mezinárodní výstavy pořádané v Litoměřicích a Mladé Boleslavi. Čeští vystavovatelé se pravidelně zúčastňují řady výstav v zahraničí a o tom, že nejsou snadnou konkurencí hovoří např titul BIS z Evropské výstavy v Paříži , který získal kerry blue teriér zapsaný v plemenné knize ČMKU nebo řada výborných umístění z Světové výstavy v Poznani.

I čeští kynologové mají, stejně jako jejich kolegové v ostatních státech, své problémy. I nás trápí postavení psa v lidské společnosti a to jak z pohledu zhoršujícího se životního prostředí tak ze snahy omezovat chov psů obecně. Česká kynologie ale má jednu velkou výhodu. Postavení psa, jako společníka člověka, velmi krásně vyjádřil český spisovatel světového věhlasu pan Karel Čapek, když klasifikoval psa jako živého tvora, jehož základním posláním je dělat člověku radost.

Autor: Vladimíra Tichá - ČMKU
Vloženo: 1.1.2010



Další články v této kategorii

Novela Zákona o veterinární péči
Upozornění pro zájemce o štěňata
World dog show 2021
Smutná zpráva
Petice